|
|
Cesta k modelu
Úvod
|
Co to je železničním
modelářství a kolik může mít podob? Někdo je
sběratel, jiný buduje
kolejiště pro provoz, zabezpečovací techniku, někdo pro
krajinu a našlo
by se jistě spousta dalších zájmů a jejich
kombinací.
Cílem
železničního modeláře se všeobecně stává
vybudování modelového kolejiště.
Naprostá většina kolejišť bývá
smyšlených. Tak se dají skombinovat
různé zájmy a možnosti modeláře. Takto jsem
uvažoval i já, dokud jsem
si nepřečetl vynikající knihu "Svět modelových
železnic" autorů
Patricka Whitehouseho a Allana Levyho, která popisuje vznik
železničního modelářství ve světě a jeho
vývoj. O českém modelářství se
zde nepíše, zato se ale dá dočíst, co to
železniční modelářství vlastně
je, kolik má podob a najde se zde spousta ilustrací,
které jsou dobrým
návodem k přemýšlení o
vlastním cíli.
Dozvíte se, že jsou modeláři, kteří staví
přesné kopie vedlejších tratí
a potom tací, kteří si vezmou jako
námět hlavní trať,
vybudují všechna nádraží, tratě vedou
skrytě a modelují provoz dle
skutečnosti. Jedno takové kolejiště mne zaujalo
tím, jak se lze celkem
nenásilně zhostit úkolu vybudováním
přechodů mezi stanicemi, které jsou ve skutečnosti od sebe hodně vzdáleny.
Kromě literatury lze najít mnoho inspirací na Internetu.
Dá se říct, že
toto médium převzalo nadvládu nad tištěnými
publikacemi a knihami v
tomto oboru. Lze najít spoustu stránek s náměty a
návody, přehled norem,
vybudovaná kolejiště a je také možno se zapojit do
modelářských
diskusních skupin. Tu nejlepší českou lze
nalézt na Pandoře.
|
Cíle
|
Postupně, a trvalo to dlouho se
ujasňovala modelářská představa, z níž jsem
vytýčil následující cíle:
- vybudovat kolejiště s železnicí zasazenou do
krajiny
- modelovat provoz ČSD, období 70-80 léta - železniční epocha III.
- možnost provozu dle skutečnosti
- sbírat modely uvedené epochy
S vědomím, že se na začátku nesmí nic uspěchat,
začaly vznikat první nákresy a plánky. Viz. Plánky
- výběr tématu.
|
Téma - náměty
|
Vznikaly
také první
náměty. Ukázalo se, že tyto náměty jsou
úzce spojeny se vzpomínkami a zážitky od
dětství, až po první zaměstnání na
železnici.
- trať 310 Olomouc - Krnov:
- stanice Domašov n. Bystřicí s lomem,
zastávka Jívová
- Hlubočky - dvě vlečky,
- Velká Bystřice - stanice s čilým provozem
- trať 291 Zábřeh - Šumperk - Kouty
- žst. Zábřeh na Moravě
- žst. Bludov s trianglem
- Rapotín s vlečkou
- Kouty nad Desnou - koncová stanice
- trať Zábřeh - Krasíkov: divoce se
vlnící hlavní trať v údolí
Moravské Sázavy, stanice Hoštejn s velkou pilou a
krásnou měnírnou,
krasíkovský tunel
- žst. Bakov n. Jizerou - stanice s odbočnou tratí,
čilý provoz, malá točna, ocelový most přes Jizeru
- trať 290, žst. Lipová lázně s odbočnou tratí č. 293
|
Měřítko
|
Volba měřítka byla vcelku
jednoduchá. Předchozí kolejiště ve velikosti H0
(pro děti) na velkém prostoru neumožnilo lepší
vedení tratě než do
oválu. Z modelářského hlediska nutno podoknout, že
v tomto měřítku se
dají na modelech vykouzlit pěkné detaily. Přesto, anebo
právě pro velké prostorové nároky jsem
sáhl po protipólu,
tedy měřítku 1:160 - N.
Z pohledu tématu by po stránce nabídky
vozového parku a ceny nejlépe vyhovělo TT,
protože v současnosti nabízí naprosto
udivující nabídku všeho českého,
co na kolejích jezdilo. Proti tomuto měřítku mi
však zůstala z
minulosti jakási averze, snad pozůstatek
zkušeností z Made in GDR.
Existují samozřejmě i další měřítka. O
zahradní železnici jsem uvažoval jen chvíli a z těch
domácích jsem zavrhnul Z
pro opravdovou titěrnost a s tím související
jízdní vlastnosti a nabídku českých modelů.
|
|
Umístění
|
Tady
de-facto žádná volba neexistuje. Místo nebo
místnost pro kolejiště je
zpravidla dána a vše se jí musí
podřídit.
V mém případě je k dispozici suchá,
vytápěná sklepní místnost o
rozměrech zhruba 5x3m. Protože největšími
nepříteli kolejiště jsou
vlhkost a prach, během dvou let jsem prováděl měření
teploty a vlkosti.
Teplota se pohybuje v rozmezí 15-20C, vlhkost celkem trvale
kolem 50%
s maximem 70%. Nevím, jestli
je to dostatečné, zajímavé je však, že
vlhkost byla vyšší v létě.
|
|
Zásady tvorby kolejiště
|
- Neplánovat stavbu velkého kolejiště,
které by zabralo většinu prostoru, který je k
dispozici. Nezbylo by totiž místo pro modelářský
stůl, nářadí, skříňky pro
modely, manipulační prostor a pro volný pohyb.
- Solidní kolejiště by mělo zobrazovat kousek skutečné železnice se zohledněním určité etapy.
- Zvolit dioramatické modelování.
Žádné kolejiště nemůže představovat
kompaktní celek vymodelovaný proporcionálně v
jednom měřítku. Vždyť jen představa, že 1km tratě v
modelové velikosti N představuje 6,25 m dává
tušit, že su bude muset něco zredukovat. Proto je vhodné
členit kolejiště na jednotlivé scény -
diorámy. Každá dioráma ma svůj motiv, který
bývá modelován do detailu a jeho okolí se
využije pro přechod do další scény.
- Proporcionalita měřítka: ve
zkrácené stanici působí nekorigovaná budova
železniční stanice jako o číslo větší
- Hloubka ostrosti: zástavba a krajinné prvky
ve zmenšujícím se měřítku od pozorovatele
navozují větší hloubku kolejiště.
- Modelovat kolejiště s vědomím, že krajina se
nepřízpusobila železnici, ale železnice byla vybudovaná v
krajině.
|
|
Typ kolejiště
|
Kolejiště je voleno jako modulové.
Důvodů je několik:
- Mělo by být přenositelné. Neplánuje se
ani
nepravidelné přemisťování, ale musí
být možnost jeho vystěhování z místnosti.
- Rozumně lze pracovat na terénu jen do určité
vzdálenosti od
hrany kolejiště. Použitím modulů tuto vzdálenost
zkrátíme a tím si
výrazně ulehčíme práci
- Pokud se bude pracovat na jednom motivu kolejiště,
může být k dispozici jen příslušný modul a
ostatní mohou být vhodně uloženy.
Použití modulů má ale i svá negativa a těmi jsou:
- Napojení tratí, zvláště těch
šikmých, kterým musí být
věnována dostatečná pozornost, aby nedocházelo k
poskakování nebo až
vykolejení vozidel.
- Vytvoření spáry u napojení modulů,
které je nutno vhodně zamaskovat.
- Vyřešení napojení elektroinstalace.
Rozvahou byla stanovena optimální velikost modulu na
100x120 a maximální velikost 100x160cm.
|
|
|
Tvar kolejiště
| |
Zpravidla podle místnosti
a
umístění kolejiště vzniká jeho tvar. Může
být volné, umístěné
uprostřed, nebo jednou či více stěnami u zdi. Dále
jsou pevná
kolejiště, která lemují zdi místnosti tvaru
L,U,E nebo také okolo celé
místnosti, kde vchod je překlenut vysouvacím mostem. V
návaznosti na
umístění je možno hloubku kolejiště opticky
prodloužit vhodným pozadím.
Kolejiště je vytvořeno ze tří totožných
obdélníkových modulů a bude
umístěno uprostřed místnosti. Tím se ochuzuji o
možnost zvětšení
hloubky pomocí pozadí, nicméně bude
dostupné ze všech stran.
|
|
|